|
| |
|
|
Imaginace a realita v díle J.R.R. Tolkiena a Neila Gaimana
ŠIMMEROVÁ, Alena
Bakalářská práce si klade za cíl zkoumat vybrané práce J. R. R. Tolkiena a Neila Gaimana jako typické představitele žánru fantasy literatury. Příběhy Tolkienova Hobita a Pána Prstenů a Gaimanovy Coraliny a The Graveyard Book budou srovnány a analyzovány na teoretickém pozadí přechodových rituálů. Jejich klíčovým konceptům se tak dostane dostatečné představení, aby bylo možné vytvořit spolehlivý základ navazující analýzy. Důraz bude kladen zejména na koncept liminality, jelikož právě ona představuje stav, v němž dochází k dramatickým změnám jedincova charakteru. Do centra zájmu pronikne vztah mezi fantastickým dobrodružstvím jako liminální fází děje a jeho preliminální a postliminální fází, které jsou více či méně spojeny s realistickými prvky. Vlastní analýza se zaměří především na kontrast mezi fantastickou zápletkou, spojenou s motivem cesty a zkoušky, a jejím rámcem tvořeným úvodem a závěrem dobrodružných příběhů. Kromě toho část předkládané práce zohlední definici fantasy žánru jako takového a přiblíží životní zkušenosti obou autorů. Závěrečná část bude uzavřena tématikou smrti jakožto liminální zkušenosti, v níž se schází imaginace a realita.
|
|
|
Specifika utváření vztahu dítěte k přechodovému objektu
TŘÍSKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce se zabývá tématem specifika utváření vztahu dítěte k přechodovému objektu. Vlastním cílem práce je popsat a analyzovat, jak se vztah dítěte k přechodovému objektu utváří. Teoretická část popisuje problematiku přechodových jevů a objektů s důrazem na citovou vazbu, kterou si dítě k tomuto předmětu utváří. Zaměřuje se také na zdroj primární vazby a attachment, jakožto významné činitele během utváření této vazby. Praktická část je tvořena v kvalitativním designu a pro získání dat využívá hloubkových rozhovorů s učitelkami v mateřské škole a s rodiči dětí.
|
|
|
Úniky a návraty ve fantastických příbězích Neila Gaimana
ŠEDIVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá charakteristikou a intepretací díla Neila Gaimana, konkrétně příběhů pro děti Coraline (2002), The Graveyard Book (2008) a Fortunately, the Milk (2013). Teoretická část se soustředí na souvislost zkoumaného díla s tradicí dobrodružné literatury a gotického románu, na britskou literaturu pro děti a mládež, Neila Gaimana a jeho nejvýznamnější díla, dále na strukturu přechodových rituálů (Gennep) a téma zkoušky/krize jako nevyhnutelné součásti hrdinova hledání vlastní identity (Bachtin, Hodrová). Praktická část zahrnuje literární analýzu příběhů Gaimanových hrdinů a hrdinek jako příkladů iniciace, probíhající ve třech hlavních etapách - preliminální, liminální a postliminální fázi. V tomto směru je nastíněna i specifická funkce časoprostorových vztahů (motivy starého domu a hřbitova jako hranice/prahu). Závěr obsahuje zamyšlení nad významem úniku do jiného světa jako významné zkušenosti a součásti cesty k dospělosti, která hrdinům pomáhá přijmout skutečný svět a nalézt v něm své místo, ocenit význam reálných mezilidských vztahů.
|
|
|
Společenská role takzvané Jugendweihe v době bývalé NDR a po jejím zániku
Němcová, Michaela ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce pojednává o přechodovém rituálu Jugendweihe, jeho původu, významu a podobě v bývalé NDR a po jejím zániku. Jugendweihe je zasazena do kontextu církevních přechodových rituálů a je osvětleno její spojení s humanismem. Posléze je představena historie této tradice a její vývoj v průběhu let. Pro porozumění výchozí situace v NDR je zařazena kapitola pojednávající o církevní politice SED. V hlavní části se pak práce věnuje politické a společenské roli Jugendweihe v NDR, jakožto i její podobě a vývoji popularity. Následuje kapitola o vývoji obřadu po revoluci v roce 1989, kde jsou popsány shodné i rozdílné prvky a nastíněny předpoklady pro zachování kontinuity obřadu po pádu NDR. Zvláštní důraz je kladen na proměnu společenské role Jugendweihe v průběhu let ve vztahu k politické situaci a na různé důvody motivující k účasti na rituálu, s čímž je úzce spjata i samotná podoba oslav. Teoretické poznatky z odborné literatury jsou v přílohách doplněny o čtyři rozhovory s účastníky Jugendweihe za éry komunistického režimu. V rozhovorech byl kladen důraz na osobní zkušenost a vzpomínky, tedy především dojem, který obřad v jeho absolventech zanechal.
|
|
|
Batoh, pohorky a řasenka: Analýza ženského nezávislého cestování z perspektivy antropologie turismu
Kučerová, Petra ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou genderových aspektů ženského cestování a zkušeností žen cestovatelek, které se vydávají samostatně a na "vlastní pěst" mimo evropské hranice. Práce vznikla na základě hloubkových rozhovorů s cestovatelkami, přičemž analyzuje to, jakým způsobem ony samy své cesty zvýznamňují. Práce se snaží poukázat na to, že sólo cestování je faktorem, který přímo ovlivňuje životní biografie, kariéry a statusy dotazovaných žen. Ženské nezávislé cestování je pojímáno jako dynamický proces, skrze něj ženy získávají nebo si ověřují svou genderovou moc a schopnosti, které později využívají ve svých osobních a pracovních životech. Za využití konceptů feministických teorií aplikovaných na ženské cestování se pokusím ukázat, že cestování žen je ovlivněno historickým zatížením a preferencí mužských cest, které odsunují samostatně cestující ženy na okraj společenského i vědeckého zájmu. Práce dále vychází z antropologie turismu, zejména ze studií o backpackingu (baťůžkářství) a zasazuje cestovatelčiny zkušenosti do konceptu přechodových rituálů. Pro pochopení kontextu, ve kterém se ženské cestování odehrává, je v práci obsažena i analýza veřejného a mediální diskursu, která je vystavěna na konkrétní kauze unesených českých dívek v Pákistánu. Klíčová slova: antropologie turismu, ženské...
|
|
| |
|
|
The Elements of a Detective and a Gothic Genres in Christopher Pike´s Series Remember Me
HOMZOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá analýzou prvků detektivního a gotického žánru v dobrodružné sérii Remember Me Christophera Pikea. Hlavním úkolem práce je rozbor jednotlivých tematických okruhů spojujících zkoumané texty s gotickou tradicí a s vlivem detektivní prózy. Práce se formálně dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována základní charakteristice detektivní a gotické literatury, stejně tak i metafyzického detektivního příběhu. V praktické části navazuje analýza vybraných děl Christophera Pikea. Součástí praktické části diplomové práce je charakteristika hlavních protagonistů a vliv hororových i metafyzických detektivních prvků na hledání individuální identity.
|
|
|
Obraz opuštěného dítěte v dětských příbězích Neila Gaimana
KULHÁNKOVÁ, Nikola
Cílem této diplomové práce je srovnávací analýza obrazu opuštěného dítěte v příbězích populárního anglického spisovatele Neila Gaimana. Východiskem této interpretace je přiblížení tématu sirotka v gotické, romantické a viktoriánské literatuře (Walpole, Radcliffe, Blake, Dickens, sestry Brontëovy). Zároveň se diplomová práce zaměřuje na význam tématu oddělení mladého hrdiny od rodiny a přátel v pohádkách. V této souvislosti je vysvětlena úloha přechodových rituálů a jejich spojení s tématem zkoušky v dobrodružné literatuře (Gennep, Bachtin). Úvodní teoretické kapitoly poukazují na skutečnost, že zkušenost přechodu do nové skutečnosti (dospělost) je v dobrodružných příbězích často spojena s hororovými prvky, zkušeností strachu či blízkosti smrti. Literární analýza vychází zejména z románu Coraline,z psychologické charakteristiky hlavní hrdinky a její rodiny. Práce se konkrétně zabývá funkcí domova a úlohou "jiné matky" jako hlavního zdroje gotické atmosféry a nebezpečí. Následující kapitoly budou obsahovat rozbor dalších Gaimanových děl (The Ocean at the End of the Zone, Fortunately, the Milk?, The Graveyard Book, Odd and the Frost Giants, "M is for Magic") ve spojitosti se zkoumáním vztahu skutečnosti a snu,problematiky násilí a významu mezilidských vztahů při hledání osobní identity.
|
|
|
From monasteries to men. The significance of monastic architecture and its art in the New Spain of 16th century
Brenišínová, Monika ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předmětem této dizertační práce je klášterní architektura a její umělecká výzdoba, jež se zrodily v Novém Španělsku 16. století z potřeby evangelizovat domorodé obyvatelstvo Mezoameriky. Cílem této práce je tuto unikátní architekturu, jež vznikala ve spolupráci domorodých umělců s evropskými misionáři, představit a interpretovat, a to především z hlediska raně koloniální společnosti a jejích funkcí, a to jednak v rámci procesu evangelizace domorodých obyvatel, jednak v rámci procesu dobývání a kolonizace. A dále upozornit na prolínání západní kultury s mezoamerickou, k němuž zde docházelo. Metodologie této dizertační práce kombinuje klasické historické přístupy (např. studium historických pramenů) s metodami uměnovědnými (ikonografická a ikonologická analýza E. Panofskyho) a antropologickými (např. přechodové rituály, koncepty liminality, struktury a communitas). Práce se zakládá na terénním výzkumu, jenž autorka uskutečnila v průběhu svého doktorandského studia na území Středního Mexika v roce 2013 za podpory mexického vládního stipendia. V průběhu výzkumu autorka navštívila a zdokumentovala 116 klášterních objektů. Takto získaná fotografická a audiovizuální dokumentace je hlavním zdrojem analytické části práce, jež dále čerpá ze studia písemných pramenů a odborné literatury. Tato dizertační práce...
|
host ::
RSS.